Posledních 11 let táboříme na louce u Bácovic blízko Pelhřimova. Je to nejkrásnější tábořiště, které jsme kdy měli.

Na táboře bylo 20 dětí, 8 vedoucích a všechno samé holky z oddílu Světlušek z Prahy.

Letos jsme naší louku proměnily na malou galskou vesničku uprostřed hlubokých lesů. Poslední, kterou Římané ještě nedobyli. Táborová hra byla podle dobrodružství Asterixe a Obelixe. Lesy byly hluboké a plné divočáků. Divočáka jsme měly i na táborové vlajce a Obelix si s sebou vždycky jednoho pořádnýho divočáka nosil - to kdyby dostal náhodou hlad.

Stopovaly jsme divočáky, lovily divočáky a jedly divočáky. Drtily jsme Římany, mlátily jsme Římany  a  trápily je. Římané byli prostě chudáci k politování. Sázely jsme prastaré duby, sbíraly jsme magické rostliny, pomáhaly našemu druidovi vařit kouzelné lektvary, sháněly jsme zlatý srp, hlídaly kouzelný kotlík a přepravovaly menhiry.

Ještě musím napsat, že na tábory jezdím spoustu let, ale počasí jako letos, to tu ještě nebylo. Nikdy jsem si nemyslela, že za celý tábor nevytáhnu pláštěnku nebo bundu.

Jasné nebe plné hvězdy, úplněk, při kterým by se dalo číst, a to celé tři týdny (tedy ten úplněk tři týdny netrval, to už by opravdu nebylo normální).

Bylo to krásné léto, super tábor a už se těším, co zažijeme příští rok.

   Bára (Blanka Bočková), TOM Světlušky, Praha