Po dvou letech konečně oddílová výprava na lyže, protože v loňském roce nám bohužel covidová situace výpravu neumožnila. Po dlouhých dvaceti letech jsme změnili místo zimního soustředění a zabydleli jsme se v ubytovně TJ Sokol v Jablonci nad Jizerou. Prý ubytování pro nenáročné, které ale nejen splnilo očekávání, ale i předčilo. Bylo slyšet nejedno: „Týjo to je poprvé, co s Kadetem spíme na postelích s peřinami a ne ve spacáku.“

             Přijeli jsme ve čtvrtek večer, vynosili veškeré lyže, snowboardy, tašky a batohy a rozdělili se do pokojů. Povlékání postelí nám dalo docela zabrat, ale zvládli jsme to. Po večeři, kterou nám přibalily maminky, jsme vyrazili na průzkum nejbližší sjezdovky – skiareálu Kamenec. Před spaním jsme ještě zkoukli film - Bleskův průřez Kadetem.

             Ráno jsme se nasnídali, sbalili lyže, obuli lyžáky, namazali svačiny a vyrazili na svah. Na rozjezd jsme vybrali areál Šachty ve Vysokém nad Jizerou, byla to příjemná lyžovačka. Sníh byl poměrně měkký, dobře se na něm jezdilo a také se do něj krásně padalo (jako do peřin). Někteří zdatní lyžaři se i pohoupali v záchytných sítích na okraji sjezdovky. Na svah se vydalo i pár odvážných snowboardistů. Šťouvíček nám během dopoledne pěkně uválela svah, ale odpoledne už docela frčela, měla dobrého učitele, Zelího. Na snowboard vyrazila taky Anička, která dobře ovládá jízdu po jedné či druhé straně, ale jejich střídání pomocí oblouku ji zatím zůstává zcela utajeno. Další snowboardisti jako Franta, Meloun a Véna už jezdili docela pěkně. Ani lyžaři nezůstávali pozadu a všichni sjížděli svah samostatně. K obědu jsme si dali předem připravený chleba se šunkou a sýrem a k tomu mandarinku. Po posilnění jsme brázdili svahy až do 16. hodiny. Po příjezdu zpět bylo krátké volníčko před a po večeři. Museli jsme nechat slehnout gulášovku a knedlíky s uzeným, abychom mohli ještě řádit v tělocvičně. Dali jsme fotbálek, dušičkovou…, krátký film a hurá do postýlek.

        Ráno jsme opět vše naložili a vyjeli do Pasek nad Jizerou. Po náročném zaparkování a koupení skipasů jsme konečně mohli vyrazit. V tomto středisku nás čekaly 2 sedačkové lanovky, a proto jsme museli udělat skupinky, aby menší děti nejezdily na lanovce sami. Terén byl o poznání prudší a hlavně o hodně zmrzlejší. Dopolední lyžování nebyl žádný odpočinek. Skupina snowboardistů se trochu trápila, takže prkna po obědě vyměnila za lyže a odpoledne už to všem pěkně svištělo.

Protože jsme lyžování ještě neměli dost, vydali jsme se na večerní lyžování na Kamenec, to je sjezdovka přímo v Jablonci nad Jizerou. Sjezdovku nestihli úplně upravit a byly na ní ledové hroudy, no co bychom taky čekali na „kamenci“. Vydrželi jsme ale do konce lyžování a už se těšili na večeři, protože jsme stihli jen polévku a měli jsme hlad. K večeři bylo kuřecí maso se zeleninou a bramborem. Vše jsme snědli a padli do postelí.

Ráno už jsme jen zabalili a vyrazili k domovu. Konečně po dlouhé době pořádná společná akce, na které jsme si řádně zamakali a užili si to.

Za TOM 19208 KADET Červený Kostelec

Klička - Lenka Skrbková