Znal jsem ho dobře.
Potkávali jsme se spolu dlouhé roky ve vedení Klubu českých turistů, jehož byl dlouhá léta místopředsedou i předsedou.
Vášnivý kuřák, debatér. V letech, kdy náš spolek vznikal, měl pro ambice mladé asociace tomíků pochopení.V prvních letech po vzniku Asociace TOM byl naším protektorem: dovedl pomoci v dobách bitek mezi námi a klubovými konzervativci.
Účastnil se řady našich sněmů, psal do Tomíka. Vyznamenali jsme ho Řádem Stříbrného hořce.
Nemuseli jsme si ve všem rozumět, ale respektovali jsme se. Dokud byl šéfem KČT, byly vztahy s naší asociací na solidní úrovni.
V posledních letech byl po mozkové příhodě méně pohyblivý.
Navštěvoval jsem ho, jak v jeho Prachaticích, tak v nemocnici.
V loňském létě jsme spolu a s Janem Havelkou byli na návštěvě Rožmberku, zvládli jsme si i sednout na pivo.
Budu na Jana Stráského, turistu, cestovatele, milovníka Šumavy a férového chlapa vzpomínat v dobrém.
Čest jeho památce!

Tomáš Novotný

PS: Na ústředí nám dorazilo několik reakcí od vás, kolegů z oddílů. Vzpomínáte na setkání s Janem Stráským a vyjadřujete své upřímné zarmoucení nad jeho odchodem. Vaše vzkazy a pozdravy rád vyřídím rodině při posledním rozloučení, kterého se za tomíky zúčastním.