Bez Alice Pařízkové nebude ústředí už...jako bývalo, dal se slyšet Jiří Homolka. Inu, něco na tom je.

Alice, kterou zná střední a starší generace vedoucích už od prvních let našeho spolku, odchází k prvnímu červenci do penze. Samosebou jako penzistka aktivní, zahrádkářka, s chutí cestovat. A svolná nám kdykoliv pomoci.

Těch účtů, co jí prošlo rukama! Těch lejster, papírů, toho vysvětlování oddílům, těch účetních kuchařek.  Alice, vždy laskavá a milá kolegyně z naší kanceláře,  je nositelkou našeho spolkového vyznamenání, Řádu stříbrného hořce. Zaslouží si ho svrchovaně, stejně jako velký dík za dlouhá léta dobré služby pro naše hnutí.

Přejme jí hodně zdraví, elánu, cestovatelských zážitků a dobrých vzpomínek na roky u tomíků.

Tomáš  Novotný