Tento rok jsem se rozhodl navštívit několik táborů, kde jsem doposud nebyl. Většinou objíždím známé oddíly, které pracují celoročně a táboří v blízkosti našeho tábora – to je v Oderských vrších. Letos volím jiný výběrový klíč. Takže z bohaté nabídky pořádaných táborů si vybírám opavské KADAO – a to z důvodu, že táboří na novém tábořišti. Pak se přesunu do Beskyd za bíloveckými Vlky a nakonec si nechám olomoucké Tury, kteří táboří u Prostějova.

Tábor oddílu TOM 4207 KADAO je velice zajímavý. Jedná se o novou základnu, která patří hlučínskému oddílu TOM Zálesák. A bez přehánění se jedná o jeden z nejhezčích táborů, které jsem kdy navštívil. Tábor se nachází na veliké louce v údolí říčky Seziny, v blízkosti Klimkovic. Je to stanový tábor pro 60 dětí, doplněný o budovu kuchyně. Všude je čisto, uklizeno. Včera se nad táborem přehnala veliká bouřka, ale kromě trochu rozmočené příjezdové cesty nejsou vidět žádné škody.

Oddíl je hodně sportovně založený, a tak i příjezd na tábor byl netradiční. Všichni přijeli z Opavy na kolech. Kola využívají i k dalším programům. Tomíci už stačili navštívit záchrannou stanici živočichů v Bartošovicích a další den se chystají do ostravského planetária. Program tábora je velice pestrý a je vidět, že ho připravuje zkušený tým vedoucích, které práce s dětmi opravdu baví. Co mě opravdu dostalo, tak to byla bylinková zahrádka před kuchyní.

Oddíl TOM 19185 Vlci z Bílovce táboří v Kunčicích pod Ondřejníkem. Jedná se o menší stanový tábor, který je umístěný přímo na pozemku u chaty hlavního vedoucího tábora – Radovana Rafaje. Chata slouží jako zázemí tábora, najdeme zde kuchyň, koupelnu i záchody. Právě začíná druhý turnus a na tábor přijelo 22 dětí. Vlci už stačili zahájit celotáborovou hru na téma Klondajk, a tak děti, místo aby si užívaly polední klid, neustále sbírají kameny, které pak prodávají, aby si vydělaly první dolary.

Tábořiště na mne působí trochu stísněným dojmem, ale je to spíše můj pocit, jsem zvyklý na obrovské louky, které máme v blízkosti našeho tábora. Oddíl zde táboří již mnoho let a místní podmínky mu vyhovují.

Přesouvám se do Ptenského Dvorku, kde táboří olomoucký oddíl TOM 4105 Tuři. Míjím se s hlavní vedoucí Soňou Rokytovou, a tak se mne ujímá hospodářka tábora. Jedná se o velkou turistickou základnu, plně vybavenou, Jsou zde k dispozici chatky, velká budova s kuchyní a jídelnou, hřiště a bazén, který je letos pro nedostatek vody nenapuštěný. Je zde 65 táborníků, z toho 9 dětí z Ukrajiny. Je mi představena Anička, mladá sympatická dívka, která velmi dobrou češtinou rezolutně prohlásila, že je to ten nejkrásnější tábor, že je tu už potřetí a přijede zase.

Z celého tábora na mne dýchal takový kamarádský duch. Děti braly své vedoucí jako starší kamarády a ti se s nadšením zapojovali do společných her s dětmi.

Byl jsem mile překvapen úrovní táborů, programem a  hlavně obrovským nadšením vedoucích, kteří připravili velmi zajímavé tábory.

Stanislav Prais